středa 10. prosince 2014

Úvod
Taky máte někdy pocit, že se svět kolem Vás zbláznil ? Jídlo není jídlo, ale roztodivně namíchaná chemická sloučenina správné barvy, vůně a někdy i chuti v krásném barevném obalu. Někdy podezřívám tvůrce Éčkového názvosloví, že kódy byly vynalezeny jednak proto aby se zákazníci neděsili, těch "nejedle" znějících názvů a také proto, aby se všechny komponenty vešly na etiketu. Zákazníci vyzbrojeni lupami, mobilním internetem s uloženou stránkou k rozklíčování nenápadných kódů, se vydávají na průzkumnou výpravu do obchodů, nalézt něco, co alespoň trochu obsahuje původní potravinu. Reklamy vychvalují pozitivní účinky, jako by základní funkcí jídla, nemělo být nasytit a doplnit živiny, optimálně s přírodních zdrojů. Nabušení potravin umělými vitamíny a jinými údajně zdraví prospěšnými látkami, slouží však pouze jako marketingová výhoda k ovlivnění zákazníka, který je přesvědčován o tom, že pokud bude konzumovat ty "správné" potraviny, zajistí si skvělý život bez mráčku a zdravotních potíží. 
Je pozoruhodné jak jsou úředníci na jedné straně striktní v předpisech co se smí nebo nesmí nazývat máslem, rumem, marmeládou. Jak velké a jak moc zahnuté smějí být banány vhodné k prodeji na společném trhu. A na druhé straně je legální prodávat, co by potraviny, chemické mixy, leckdy bez jakéhokoli obsahu přírodních surovin, jen pokud jsou správně označeny. Je pravda, že všichni máme svobodnou volbu, zda si takové potraviny koupíme a budeme konzumovat, ale není to tak černobílé. Začínalo to sledováním data spotřeby, párkrát se mi stalo, že jsem si přinesla domů prošlou potravinu, která sice neměla na pultě co dělat, ale nakonec to byla moje chyba, že jsem si trvanlivost nezkontrolovala. Teď do košíku nedám nic, aniž bych se nepřesvědčila o trvanlivosti. Postupně se přidávalo zjišťování obsahu masa, tuku, soli v masných výrobcích, živých kultur v jogurtech, kakové hmoty či másla v cukrovinkách až jsem se přesunula ke studiu konzervantů, barviv, aromat, stabilizátorů, regulátorů kyselosti atd. Musím konstatovat, že postupně jsem se dostala do fáze přehlcení informacemi, což nakonec vedlo k dobrovolnému omezení sortimentu komerčních potravin na ty které již v minulosti prošly filtrem složení a všechny ty nové barvy, chuti atd. bez povšimnutí míjím. Pestrost si vyrovnávám návratem k léta opomíjenými obilovinám či luštěninám, domácí výrobě marmelád tradičních i netradičních kombinací, objevování nových potravin z celého světa a zkoušení nových receptů. Ne vždy je to levnější, rychlejší či chutnější, ale určitě to stojí za to, protože zanést si tělo spoustou balastních látek, může vést k různým zdravotním komplikacím, které jsou o to zákeřnější, protože se neprojeví hned, ale leckdy až po letech, kdy si příčinu člověk vůbec neuvědomí. Rozhodně nejsem vegetarián, či jinak ortodoxní odpůrce různých potravin, ale to co se dnes může vydávat za potravinu mne opravdu děsí. Jak jste na tom vy?

 

2 komentáře:

  1. Evropská unie zakazuje co bylo naše české a cpe odpad.Byli jsme soběstační v potravinách, ale pěstujeme řepku místo obilovin.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Zvrácený systém dotací v zemědělství bohužel podporuje nepěstování potravin v "nových" členských zemích, aby bylo kam umístit produkci z Francie, Španělska, viz například kvoty na cukr, vinice.............

      Vymazat