Jednotlivé vitamíny se velmi liší, část z nich je rozpustná v tucích: A, D, E a K, další B, C, PP jsou naopak rozpustné ve vodě. Tato základní znalost je důležitá ke správné konzumaci, aby došlo k maximálnímu využití vitamínu z potravy.
Vitamin A ( Retinol)
Jedná se o souhrnný název pro látky vykazující aktivitu retinolu. Zdrojem jsou jednak živočišné tkáně např. játra, jednak rostlinné karotenoidy. Podmínkou úspěšné absorpce vitaminu A ve střevě je přítomnost žluče a tuku. Provitamíny jsou vstřebávány pomaleji a zhruba jen z 1/3. Karoten se na vitamin A mění ve střevní stěně a ukládá se především v játrech.
Vitamín A se nachází, jako součást fotosenzitivního pigmentu rhodopsinu, v buňkách sítnice a je důležitý pro rychlou adaptaci na tmu, či dobré vidění za šera.
Napomáhá udržování integrity kožních buněk (včetně sliznic), jeho nedostatek může způsobit nadměrné rohovatění pokožky.
Zvyšuje odolnost proti respiračním chorobám, ß-karoten snižuje riziko nádorů trávicího ústrojí, močového měchýře, plic, prsu a dutiny ústní.
Posiluje kosti, udržuje zdravou pleť, vlasy, nehty, zuby a dásně. Napomáhá při léčbě některých kožních nemocí (např.:akné, lupenka atd.)
Má výrazné antioxidační účinky, chrání tělo před působením volných radikálů, zodpovědných za rozrušování buněčných membrán a zrychlení procesu stárnutí organismu.
Je nezbytný pro správný vývoj dětí a pro syntézu glukokortikoidů.
Významně ovlivňuje funkci imunitního systému, zvláště aktivitu T-lymfocytů a tvorbu protilátek.
Při nedostatku vitaminu A dochází nejčastěji k zpomalení adaptace na šero, což může vést až k šerosleposti. Vysychání rohovky a spojivky oka. Rozpadu epitelu sliznic a kůže vedoucí ke snížení odolnosti proti infekcím a zvýšenému rohovatění pokožky. Zpomaluje se růst u dětí.
Vitamín A patří k těm, kterými je možno se předávkovat. Pomineme-li syntetické přípravky, běžnou stravou, se předávkovat nelze. Vyjímkou by mohla být snad jen nadměrná konzumace jater. Vysoká míra karotenu toxická není, způsobuje jen dočasné zažloutnutí pokožky a nehtů.
Jedná se o souhrnný název pro látky vykazující aktivitu retinolu. Zdrojem jsou jednak živočišné tkáně např. játra, jednak rostlinné karotenoidy. Podmínkou úspěšné absorpce vitaminu A ve střevě je přítomnost žluče a tuku. Provitamíny jsou vstřebávány pomaleji a zhruba jen z 1/3. Karoten se na vitamin A mění ve střevní stěně a ukládá se především v játrech.
Vitamín A se nachází, jako součást fotosenzitivního pigmentu rhodopsinu, v buňkách sítnice a je důležitý pro rychlou adaptaci na tmu, či dobré vidění za šera.
Napomáhá udržování integrity kožních buněk (včetně sliznic), jeho nedostatek může způsobit nadměrné rohovatění pokožky.
Zvyšuje odolnost proti respiračním chorobám, ß-karoten snižuje riziko nádorů trávicího ústrojí, močového měchýře, plic, prsu a dutiny ústní.
Posiluje kosti, udržuje zdravou pleť, vlasy, nehty, zuby a dásně. Napomáhá při léčbě některých kožních nemocí (např.:akné, lupenka atd.)
Má výrazné antioxidační účinky, chrání tělo před působením volných radikálů, zodpovědných za rozrušování buněčných membrán a zrychlení procesu stárnutí organismu.
Je nezbytný pro správný vývoj dětí a pro syntézu glukokortikoidů.
Významně ovlivňuje funkci imunitního systému, zvláště aktivitu T-lymfocytů a tvorbu protilátek.
Při nedostatku vitaminu A dochází nejčastěji k zpomalení adaptace na šero, což může vést až k šerosleposti. Vysychání rohovky a spojivky oka. Rozpadu epitelu sliznic a kůže vedoucí ke snížení odolnosti proti infekcím a zvýšenému rohovatění pokožky. Zpomaluje se růst u dětí.
Vitamín A patří k těm, kterými je možno se předávkovat. Pomineme-li syntetické přípravky, běžnou stravou, se předávkovat nelze. Vyjímkou by mohla být snad jen nadměrná konzumace jater. Vysoká míra karotenu toxická není, způsobuje jen dočasné zažloutnutí pokožky a nehtů.
Vitamin D (Kalciferol)
Zdrojem jsou hlavně živočišné tuky. Tučné ryby, játra, žloutek, máslo (D3) a kvasnice (D2). K jejich aktivaci je třeba sluneční světlo (UV paprsky)
Vitamin D je nezbytný pro správné vstřebávání vápníku a fosforu ve střevech a správný stav kostí.
Podle posledních poznatků vitamín D3 (cholekalciferol) pomáhá snížit výskyt nádorů prsu a prostaty, napomáhá i prevenci zhoubných nádorů tlustého střeva.
Je považován za látku s hormonálními účinky, ovlivňující např. slinivku, hypofýzu a reprodukční orgány. Harmonizuje endokrinní procesy a imunitní systém.
Ke správnému vstřebávání vitamínu D ve střevech je třeba dostatek tuků v potravě, jinak se absorpce vitamínu snižuje.
Při nedostatku Vitamínu D dochází u dětí ke špatnému vývoji kostí tzv. křivici a u dospělých k měknutí kostí tzv. osteomalacii.
Vysoké dávky vitaminu D jsou zodpovědné za hyperkalcémii, vysokou hladinu vápníku v krvi, který se následně ukládá nejen v nově tvořených kostních tkáních, ale i v ostatních orgánech (ledvinách, plicích, srdci)
Zdrojem jsou hlavně živočišné tuky. Tučné ryby, játra, žloutek, máslo (D3) a kvasnice (D2). K jejich aktivaci je třeba sluneční světlo (UV paprsky)
Vitamin D je nezbytný pro správné vstřebávání vápníku a fosforu ve střevech a správný stav kostí.
Podle posledních poznatků vitamín D3 (cholekalciferol) pomáhá snížit výskyt nádorů prsu a prostaty, napomáhá i prevenci zhoubných nádorů tlustého střeva.
Je považován za látku s hormonálními účinky, ovlivňující např. slinivku, hypofýzu a reprodukční orgány. Harmonizuje endokrinní procesy a imunitní systém.
Ke správnému vstřebávání vitamínu D ve střevech je třeba dostatek tuků v potravě, jinak se absorpce vitamínu snižuje.
Při nedostatku Vitamínu D dochází u dětí ke špatnému vývoji kostí tzv. křivici a u dospělých k měknutí kostí tzv. osteomalacii.
Vysoké dávky vitaminu D jsou zodpovědné za hyperkalcémii, vysokou hladinu vápníku v krvi, který se následně ukládá nejen v nově tvořených kostních tkáních, ale i v ostatních orgánech (ledvinách, plicích, srdci)
Vitamin E (Tokoferol)
Zdrojem jsou zvláště klíčky, semena, ořechy a oleje z nich např. olej z pšeničných klíčků, vlašských ořechů, kukuřičných klíčků, slunečnicový, sojový, sezamový či arašídový olej. Relativně méně je vitaminu E v olivovém oleji. Nacházíme ho ale i v másle, mléce, vejcích a drůbežích vnitřnostech.
Má významné antioxidační účinky až 3 x vyšší než vitamin C, pomáhá stabilizaci buněčných membrán, zabraňuje předčasnému stárnutí, zpomaluje rozvoj degenerativních změn tkání a buněk. Posiluje imunitní systém, zlepšuje kardiovaskulární systém, brání poškození zraku, snižuje hladinu krevního tuku a eliminuje nadměrnou srážlivost krve.
Doporučuje se při neplodnosti, nervových a svalových nemocech, jako prevence aterosklerózy či rakoviny.
Při užívání léků na ředění krve je nutné se vyvarovat vyšších dávek vitamínu E, protože by docházelo k synergickému účinku, tj. vyšší krvácivosti.
Vitamin K
Přírodní jsou vitamíny K1 (fytomenadion) který se nachází v zelených částech rostlin a K2 (menachinon), který syntetizují bakterie zdravé střevní mikroflóry. Oba jsou rozpustné v tucích. Existují ještě syntetické deriváty (vitamíny K3 a 4) rozpustné ve vodě, ale o těch mluvit nebudu.
Vitamín K je nezbytný pro tvorbu koagulačních faktorů vznikajících v játrech. Jeho nedostatek se projevuje zvýšenou krvácivostí. V obvyklých případech je fyziologická potřeba pokryta vlastní produkcí střevními bakteriemi. Nedostatek se objevuje u pacientů s poruchou vstřebávání tuků, nebo po léčbě antibiotiky, kdy je narušena střevní mikroflóra.
V tucích rozpustné vitaminy K jsou téměř netoxické a v těle se příliš nehromadí.
Přírodní jsou vitamíny K1 (fytomenadion) který se nachází v zelených částech rostlin a K2 (menachinon), který syntetizují bakterie zdravé střevní mikroflóry. Oba jsou rozpustné v tucích. Existují ještě syntetické deriváty (vitamíny K3 a 4) rozpustné ve vodě, ale o těch mluvit nebudu.
Vitamín K je nezbytný pro tvorbu koagulačních faktorů vznikajících v játrech. Jeho nedostatek se projevuje zvýšenou krvácivostí. V obvyklých případech je fyziologická potřeba pokryta vlastní produkcí střevními bakteriemi. Nedostatek se objevuje u pacientů s poruchou vstřebávání tuků, nebo po léčbě antibiotiky, kdy je narušena střevní mikroflóra.
V tucích rozpustné vitaminy K jsou téměř netoxické a v těle se příliš nehromadí.
Vitamíny skupiny B
B1 (Thiamin) nacházíme v celozrnné mouce, kvasnicích, mléce a mase. Jedná se ale také o vitamín produkovaný vlastní zdravou střevní mikroflórou. Při jejím poškození, např. po léčbě antibiotiky, je třeba jeho příjem zvýšit.
Thiamin je nezbytný pro metabolismus sacharidů a tak jeho potřeba stoupá při stravě bohaté na cukry. Podílí se také na převodu nervových vzruchů v mozku a ovlivňuje i funkce periferních nervů.
Při silném nedostatku vitamínu B1 dochází k tzv. nemoci beri-beri, kdy je zasažen především nervový systém se záchvaty neuropatie a kardiovaskulární systém, se zvýšenou propustností cévních stěn a vznikem otoků.
Thiamin je považován za netoxický
B2 (Riboflavin) je obvykle získáván ze stejných zdrojů jako B1. Účastní se energetického metabolismu a má antioxidační účinky.
Nedostatek není obvyklý, objevuje se při chronických průjmech či po léčbě antibiotiky, kdy je narušena střevní mikroflóra. Projevuje se porušením kůže a sliznic, vznikají dermatitidy či prasklinky v koutcích úst.
Riboflavin není pro lidi toxický, zvýšený příjem se vyloučí močí, kterou tmavě zabarví.
Vitamin B3 (Niacin) ve většině případů jsou zdroje obdobné jako u B1a B2. U lidí může být doplňkovým zdrojem aminokyselina Tryptofan, ze kterého organismus Niacin syntetizuje.
Niacin se podílí na biosyntéze steroidů, mastných kyselin a při regulaci glykémie (hladiny cukru).
Nedostatek se projevuje tzv. Pellagrou, závažnou nemocí projevující se kožními problémy (Dermatitis), silnými průjmy (Diarea) a postižením centrální nervové soustavy (Demence)
B5 (Kyselina pantotenová) obvykle doprovází vitamíny B1 a B2 a obvykle jeho potřebu pokrývá běžná strava. Případný nedostatek se může projevit podrážděností, nespavostí či dermatitidou.
Kyselina pantotenová a její derivát– dexpantenol, při místním použití na kůži či sliznice, urychluje hojení.
B6 (Pyridoxin) je obsažen v kvasnicích, játrech, rýži, otrubách a obilných klíčcích.
Má významný podíl na metabolismu aminokyseliny Tryptofan a je účasten i na syntéze lipidů, mastných kyselin buněčných membrán.
Při jeho nedostatku se mohou objevit poruchy centrálního nervového systému a periferních nervů, případně kožní potíže. Nedostatek se může dostavit v těhotenství či při dlouhodobém užívání hormonální antikoncepce.
B12 (Cyanokobalamin) syntetizují střevní bakterie v trávicím traktu býložravců a následně, se ukládá v jejich orgánech. Člověk je získává z jejich masa a mléka. Nadbytek se ukládá v játrech do zásoby, kde vydrží až 5 let. Je nezbytný pro zdravý stav nervových vláken a jako důležitá látka pro metabolismus kyseliny listové na její aktivní verzi. Nedostatek se dostavuje plíživě, po vyčerpání zásob v játrech a projevuje se formou anemie a neurologickými potížemi.
B1 (Thiamin) nacházíme v celozrnné mouce, kvasnicích, mléce a mase. Jedná se ale také o vitamín produkovaný vlastní zdravou střevní mikroflórou. Při jejím poškození, např. po léčbě antibiotiky, je třeba jeho příjem zvýšit.
Thiamin je nezbytný pro metabolismus sacharidů a tak jeho potřeba stoupá při stravě bohaté na cukry. Podílí se také na převodu nervových vzruchů v mozku a ovlivňuje i funkce periferních nervů.
Při silném nedostatku vitamínu B1 dochází k tzv. nemoci beri-beri, kdy je zasažen především nervový systém se záchvaty neuropatie a kardiovaskulární systém, se zvýšenou propustností cévních stěn a vznikem otoků.
Thiamin je považován za netoxický
B2 (Riboflavin) je obvykle získáván ze stejných zdrojů jako B1. Účastní se energetického metabolismu a má antioxidační účinky.
Nedostatek není obvyklý, objevuje se při chronických průjmech či po léčbě antibiotiky, kdy je narušena střevní mikroflóra. Projevuje se porušením kůže a sliznic, vznikají dermatitidy či prasklinky v koutcích úst.
Riboflavin není pro lidi toxický, zvýšený příjem se vyloučí močí, kterou tmavě zabarví.
Vitamin B3 (Niacin) ve většině případů jsou zdroje obdobné jako u B1a B2. U lidí může být doplňkovým zdrojem aminokyselina Tryptofan, ze kterého organismus Niacin syntetizuje.
Niacin se podílí na biosyntéze steroidů, mastných kyselin a při regulaci glykémie (hladiny cukru).
Nedostatek se projevuje tzv. Pellagrou, závažnou nemocí projevující se kožními problémy (Dermatitis), silnými průjmy (Diarea) a postižením centrální nervové soustavy (Demence)
B5 (Kyselina pantotenová) obvykle doprovází vitamíny B1 a B2 a obvykle jeho potřebu pokrývá běžná strava. Případný nedostatek se může projevit podrážděností, nespavostí či dermatitidou.
Kyselina pantotenová a její derivát– dexpantenol, při místním použití na kůži či sliznice, urychluje hojení.
B6 (Pyridoxin) je obsažen v kvasnicích, játrech, rýži, otrubách a obilných klíčcích.
Má významný podíl na metabolismu aminokyseliny Tryptofan a je účasten i na syntéze lipidů, mastných kyselin buněčných membrán.
Při jeho nedostatku se mohou objevit poruchy centrálního nervového systému a periferních nervů, případně kožní potíže. Nedostatek se může dostavit v těhotenství či při dlouhodobém užívání hormonální antikoncepce.
B12 (Cyanokobalamin) syntetizují střevní bakterie v trávicím traktu býložravců a následně, se ukládá v jejich orgánech. Člověk je získává z jejich masa a mléka. Nadbytek se ukládá v játrech do zásoby, kde vydrží až 5 let. Je nezbytný pro zdravý stav nervových vláken a jako důležitá látka pro metabolismus kyseliny listové na její aktivní verzi. Nedostatek se dostavuje plíživě, po vyčerpání zásob v játrech a projevuje se formou anemie a neurologickými potížemi.
Kyselina listová
Nejvíce jí je obsaženo, jak již název napovídá, v čerstvé listové zelenině a ale také v játrech a ledvinách.
Kyselina listová je absolutně nezbytná pro normální prenatální vývoj a růst, zvláště formování CNS. Proto její potřeba stoupá v těhotenství. Její správné využití organismem je podmíněné dostatkem vitamínu B12.
Nejvíce jí je obsaženo, jak již název napovídá, v čerstvé listové zelenině a ale také v játrech a ledvinách.
Kyselina listová je absolutně nezbytná pro normální prenatální vývoj a růst, zvláště formování CNS. Proto její potřeba stoupá v těhotenství. Její správné využití organismem je podmíněné dostatkem vitamínu B12.
Vitamín H (Biotin)
Je syntetizován zdravou střevní mikroflórou, dále je obsažen ve žloutku, mléku, rybách a ořechách. Pro jeho přeměnu na aktivní formu, je třeba přítomnost hořčíku. Nedostatek se projevuje dermatitidou, bolestmi svalů.
Je syntetizován zdravou střevní mikroflórou, dále je obsažen ve žloutku, mléku, rybách a ořechách. Pro jeho přeměnu na aktivní formu, je třeba přítomnost hořčíku. Nedostatek se projevuje dermatitidou, bolestmi svalů.
Vitamin C (Kyselina askorbová)
je hojně obsažen v ovoci a zelenině (citrusy, černý rybíz, šípek), je však nestabilní a rozkládá se teplem. Citrusy jsou velmi vhodným zdrojem, protože obsahují i flavonoidy, které zvyšují absorpci a využití vitamínu C až o 35%.
Vitamín C je nutný pro správnou funkci a stavbu mezibuněčné hmoty, tvorbu kolagenu a následně pojivovou tkáň. Ochraňuje vitamín E před oxidací. Snižuje tvorbu karcinogenních nitrosaminů, přispívá ke vstřebávání železa přijatého potravou.
Vitamín C je třeba doplňovat průběžně, v těle se nehromadí. Nedostatek se projevuje krvácivostí dásní, uvolňováním zubů, předčasným stárnutím kůže, křehkými cévami apod. Pojivové tkáně a kolagen jsou obsaženy v celém těle a tak se nedostatek vitamínu C může projevit na mnoha místech. Z historie jsou známy kurděje (skorbut), kterým trpěli hlavně námořníci plavící se dlouhé měsíce na moři bez přístupu k tomuto vitamínu.
je hojně obsažen v ovoci a zelenině (citrusy, černý rybíz, šípek), je však nestabilní a rozkládá se teplem. Citrusy jsou velmi vhodným zdrojem, protože obsahují i flavonoidy, které zvyšují absorpci a využití vitamínu C až o 35%.
Vitamín C je nutný pro správnou funkci a stavbu mezibuněčné hmoty, tvorbu kolagenu a následně pojivovou tkáň. Ochraňuje vitamín E před oxidací. Snižuje tvorbu karcinogenních nitrosaminů, přispívá ke vstřebávání železa přijatého potravou.
Vitamín C je třeba doplňovat průběžně, v těle se nehromadí. Nedostatek se projevuje krvácivostí dásní, uvolňováním zubů, předčasným stárnutím kůže, křehkými cévami apod. Pojivové tkáně a kolagen jsou obsaženy v celém těle a tak se nedostatek vitamínu C může projevit na mnoha místech. Z historie jsou známy kurděje (skorbut), kterým trpěli hlavně námořníci plavící se dlouhé měsíce na moři bez přístupu k tomuto vitamínu.
Žádné komentáře:
Okomentovat