slézovité (Malvaceae)
Jsou to opadavé stromy s nápadně tlustými kmeny a s dlanitě složenými listy, rostoucí na Madagaskaru, v Africe a v severozápadní Austrálii. Baobaby jsou dlouhověké mohutné stromy dorůstající výšky mezi 10 až 15 metry, maximálně dosahují výšky 30 m. V prvních letech svého života rostou velmi rychle. S přibývajícím věkem se růst zpomaluje. Má-li kmen 8 metrů v průměru, vědci se domnívají, že jeho věk je 3000 let. Podle některých autorů letokruhy baobab, díky poréznosti dřeva, nemá, jiní autoři nicméně existenci letokruhů potvrzují. Stáří některých afrických baobabů se odhaduje na 1000 až 2000 let. K určení věku stromů se obvykle používá radiokarbonová metoda
Pro většinu druhů baobabů jsou charakteristické lahvicovitě ztlustlé kmeny a kompaktní koruna. Kmeny jsou neotrněné, mají měděnou či šedorůžovou barvu, jsou hladké a někdy, zvláště u starých jedinců, silně zprohýbané. Pouze u druhu Adansonia rubrostipa se objevují kuželovité trny. Již mladé rostliny mívají stonek na bázi ztlustlý.
Listy vyrůstají střídavě na výhoncích, jsou dlanitě složené ze třech až
devíti jednotlivých klínovitých listů. Jeden list má rozměry 5 až 15 x 3
až 7 cm. Dolní listy jsou menší než listy terminální. Barva je temně
zelená. Povrch listů je jemně ochlupen. Řapík složeného listu dorůstá 12
cm. Palisty jsou opadavé, až 2 mm dlouhé, u druhu Adansonia perrieri
jsou vytrvalé a dosahují velikosti až 1,5 cm. Čepel lístků baobabů je
celokrajná nebo zubatá, lysá nebo pokrytá jednoduchými či hvězdovitě
shluklými chlupy.
Pouze u semenáčků a regeneračních výhonků mohou být
listy i jednoduché, přičemž celkový počet jednoduchých listů u semenáčků
je druhově charakteristický. Řapíky jsou na obou koncích
charakteristicky válcovité ztlustělé. Vcelku by se dalo říci, že je
podobný našemu "kaštanu" jírovci maďalu. Listy baobabů v období sucha
opadávají
Ačkoliv květy někdy zůstávají na stromě i několik dní, proces opylení může probíhat pouze v průběhu první noci. Baobab kvete pouze 24 hodin a opylují ho kaloni. Po opylování květy rychle hnědnou. Plod dozrává po čtyřech měsících od opylení. Kalich je pětičetný, na vnější straně drsný, zelený nebo hnědý, na vnitřní straně chlupatý, smetanově, červeně zbarvený. Laloky kalicha jsou v pupenu téměř až k vrcholu srostlé a rozdělují se až v průběhu vývoje květu. U rozvitého květu jsou stočené nebo nazpět ohnuté na bázi květu. Občas se 2 laloky neoddělí a květ se deformuje. Kališní trubka může být krátká nebo dlouhá a je spolu s vytrvalostí kalicha podstatným znakem k dělení rodu do sekcí. Při bázi kalicha je kruh tkáně produkující nektar, u sekce Longitubae v podobě ztlustělého prstence. Kalich je buď opadavá spolu s květem nebo vytrvává. Koruna je pravidelná nebo mírně dvoustranně souměrná, pětičetná, přirostlá k bázi trubky ze srostlých tyčinek, korunní lístky jsou volné, smetanově bílé, jasně žluté až tmavě červené.
Barva čerstvých květů bývá odlišná od barvy květu spadaných na zem. Při sušení se květy zbarvují hnědočerveně.
Z madagaskarských druhů je nejvšestranněji využíván baobab Grandidiérův. Plody baobabů jsou velké a suché bobule, s tvrdým oplodím, vejčitého až protáhle válcovitého tvaru. Oplodí je červenavě až černě hnědé, dřevnaté, 5 až 15 mm tlusté, s podélnými vlákny na vnitřním povrchu, většinou nepukavé. Výjimku tvoří druh Adansonia gibbosa, jehož plody již na stromě nepravidelně pukají. Uvnitř plodu je houbovitá až křídovitá dřeň, v níž je ukryto množství ledvinitých semen. Semena dosahují délky 10 až 15 (až 20) mm, přičemž jejich velikost je dosti variabilní. Plody obsahují množství vitamínů a proteinů a domorodci z nich připravují osvěžující nápoj. Pod tvrdou slupkou jsou semena uložena v jakém si bílém prášku či houbě. Tato bílá hmota obsahuje velké množství kyseliny vinné a vinanu draselného a při cucání je vhodná k občerstvení těla. Po úpravě ve vodě je využívána k léčbě horečky. Dřeň plodů se konzumuje čerstvá nebo sušená a navlhčená. Moučnaté míšky vařené ve vodě poskytují náhražku mléka.
Plody všech baobabů jsou jedlé, pouze u baobabu madagaskarského nejsou příliš chutné. Jako zelenina jsou využívány kořeny semenáčků baobabu madagaskarského a baobabu za. Jádra jsou bohatá na bílkoviny a olej a chutnají po mandlích, velmi obtížně se však loupou.
Ze semen se lisuje kvalitní olej.Pražená semena slouží jako náhražka kávy.
Listy a mladé výhonky využívají místní obyvatelé jako špenát. Rozemleté slupky plodů se používají jako lulkový tabák a z popela se vyrábí mýdlo. V některých zemích se pije vodnatá šťáva, tvořící se v kmeni v místech poranění. Mladé listy a výhony jsou používány jako zelenina.
Sušený prášek z mletého plodu můžete zakoupit zde:
Historie: První literární záznamy o baobabu pocházejí ze 14. století. Evropští botanici se s plody baobabu poprvé seznámili v Egyptě, kam byly dováženy místními obchodníky. Benátský botanik Prospero Alpini v roce 1592 tyto plody popsal pod jménem Bahobab, a to včetně jejich vyhlášených léčivých účinků. Jméno Bahobab pochází pravděpodobně z arabštiny a je odvozeno z arabského bu hibab, což znamená mnohosemenný plod.
V polovině 18. století navštívil francouzský přírodovědec a objevitel Michel Adanson oblast nynějšího Senegalu a zhotovil první detailní popis a ilustrace baobabu prstnatého. Uvědomil si souvislost s plody popsanými Alpinem a nazval strom Baobab. Ačkoliv později Linné zvolil ve svém díle Species Plantarum z roku 1753 jméno na počest Adansona, jméno baobab se udrželo do dneška a přešlo do mnoha jazyků.
První zmínky o baobabech na Madagaskaru jsou z roku 1605, první zdejší druhy však začaly být popisovány až na přelomu 19. a 20. století. Na začátku 18. století objevil Allan Cunningham baobab v severozápadní Austrálii, zprvu jej však považoval za vzhledově poněkud podobnou stromovitou kaparu Capparis gibbosa.
Každý strom je opatřen značkou příslušného majitele. Jeho úloha v ekosystému savany je důležitá neboť poskytuje potravu mnoha živočichům. Obyvatelé ho mají v úctě a zbytečně ho nekácí. Tento strom je v Jižní Africe chráněný zákonem. Obchod s baobabem má zásadní vliv na život nejchudších lidí v odlehlých oblastech Jižní Afriky. Za sběr baobabu dostávají spravedlivé odměny. Z hlediska dlouhodobé udržitelnosti je důležité, že hodnota, kterou takto baobab má v očích místních je vede k větší péči a ochraně těchto stromů a okolí. V procesu plánování sběru a výroby se využívají ty nejosvědčenější metody šetrně obhospodařovaných lesů tak, aby byla produkce baobabu možná i v dlouhodobém horizontu.
Pro zajímavost přinášíme pár legend, kterými je Baobab bohatě opředen….
Baobaby jsou považovány za magické stromy. Některé vypadají, jakoby rostly kořeny vzhůru (zvláště v suchém období, kdy ztrácí své listy). Legenda praví, že baobab byl jedním z prvních stromů, který se objevil na zemi. Po něm přišla štíhlá, půvabná palma. Když ji baobab spatřil, spustil nářek, že chce být štíhlejší. Pak se objevil „plamenný strom“ (Brachychiton) a baobab mu záviděl jeho krásné květy. A když uviděl velkolepý fíkovník, žadonil, aby měl takové plody. A jak byl stále nespokojený a žádostivý, bohové se rozzlobili, vytrhli ho ze země a zasadili kořeny vzhůru, aby ho již nemuseli poslouchat.Křovácká legenda zase vypráví, že bohu Thorovi se znelíbil baobab rostoucí v jeho zahradě a tak ho vytrhl a přehodil přes zeď Ráje dolů na Zemi a ačkoliv strom dopadl korunou dolů, pokračoval v růstu.
Mladý baobab se vzhledově velmi liší od dospělého, a tak křováci věří, že baobaby nerostou jako ostatní stromy, ale náhle se vynoří s rámusem ze země a stejně náhle jednoho dne zmizí.
Traduje se, že pokud utrhnete plod baobabu, sežere Vás lev, ale pokud vypijete vodu, ve které byla máčena baobabová semena, budete chráněni před útokem krokodýla.
Pro mě naprosto nedocenitelná věc ten baobap. Mám z něj prášek a moc mi pomohl s únavou a celkově vyčerpaností. Jestli nad ním někdo uvažuje, tak neváhejte a zkuste :)
OdpovědětVymazat