Adaptogeny – byliny na potíže moderní doby | exherbis.cz

Adaptogeny – byliny na potíže moderní doby | exherbis.cz



Když jsem prvně narazila na termín adaptogeny, netušila jsem, co si mám představit. Bylinami se zabývám poměrně dlouho, ale adaptogen byl pro mne novým pojmem. Následným studiem jsem zjistila, že se jedná o vybrané byliny Ajurvédy a Tradiční čínské medicíny doplněné bylinami chladné Sibiře. Z čehož je zřejmé, že se jedná o byliny staré, tradičně užívané po tisíciletí, které se však, svými vlastnostmi, velmi hodí pro moderního člověka zatíženého stresem, nepřátelsky konkurenčním prostředím, vysokými nároky na výkon a soustředění a disponovaného pro postižení civilizačními chorobami jakými jsou nejen vysoký krevní tlak, vysoký cholesterol či cukrovka, ale i stále častěji se objevující choroby psychické. Čím dál více lidí trpí rozličnými formami úzkostí, sociálních fobií, což nakonec většinou vede k depresím a minimálně dočasnému vyřazení z aktivního života. Přičemž právě užívání bylin ze skupiny adaptogenů může být vhodnou prevencí a doplníme – li je o rozumnou stravu, pravidelný pohyb dle osobní preference a aktivní psychohygienu (což pro někoho může být koníček, pro jiného adrenalinový zážitek, mejdan s kamarády či hýčkají wellness pobyt s kamarádkou), získáme poměrně velkou odolnost fyzickou i psychickou.

Jak se definují  adaptogeny:
 
Adaptogen je činitel zvyšující schopnost těla adaptovat se na environmentální a vnitřní stresové podmínky prostřednictvím posílení imunitního systému a neuroendokrinní soustavy. Posiluje schopnost organismu odolávat stresu, nemocem a nepříznivým environmentálním podmínkám. Normalizuje metabolické funkce a zvyšuje účinnost látkové výměny. Posiluje nespecifickou rezistenci těla vůči vnějším stresovým podmínkám či nepříznivým vlivům fyzikálního, chemického či biologického charakteru.
Zjednodušeně řečeno, jsou to přírodní látky, které jsou netoxické a při tom pomáhají tělu adaptovat se (odtud tedy název) na stresové podmínky, udržovat normální metabolismus, obnovovat narušenou rovnováhu. Zajišťují správnou reakci organismu na akutní i chronický stres. Obnovují rovnováhu endokrinních hormonů a normalizují funkce imunitního systému.
Jak již bylo řečeno, v Ajurvédě a TČM se tyto látky používali již po tisíciletí, ale moderní výzkum začal až v roce 1947 v tehdejším Sovětském Svazu, kdy toxikolog Nikolaj Vasiljevič Lazarev definoval základní vlastnosti adaptogenu. Další sovětští vědci I. I. Brechman a I.V.Dardymov  pak v roce 1968 doplnili definici o poznatek, že adaptogeny mají na tělesnou fyziologii normalizující vliv, bez ohledu na to, kterým směrem stresor tělo vychýlil.
Adaptogeny přirozeně rostou v oblastech s náročným klimatem tj. ve vysokých nadmořských výškách či velmi chladných oblastech např. Sibiře a pravděpodobně proto, že jsou schopny se sami adaptovat v náročných podmínkách, disponují látkami zodpovědnými za jejich adaptogenní účinky na člověka a nejen na něj, neboť i některá zvířata přirozeně adaptogenní rostliny vyhledávají a konzumují.
 
Mezi adaptogeny patří:
Bazalka posvátná (Tulsi)……………....Ocimum sanctum
Eleutherokok ostnitý ………………… Eleutherococcus senticosus
Embilika lékařská (Amla)……………..Embilica officinalis
Gynostema pětilistá (Jiaogulan)…….…Gynostemma pentaphyllum
Housenice čínská…………….………..Cordyceps sinensis
Chebule srdčitá (Guduchi)…………….Tinospora cordifolia
Chřest hroznovitý (Shatavari)…………Asparagus racemosuss
Klanopraška čínská (Schizandra)……..Schisandra chinensis
Kozinec blanitý………………………..Astragalus membranaceus
Kustovnice čínská (Goji)………………Lycium chinensis
Lékořice lysá…………………………..Glycyrrhiza glabra
Leskokorka lesklá……………………...Ganoderma lucidum
Mumio…………………………………Asphaltum  bitumen
Parcha saflorová (Maral)………………Rhaponticum carthamoides
Pazvonek chloupkatý………………….Codonopsis tangshen
Pseudostelárie různolistá………………Pseudostellaria heterophylla
Rdesno mnohokvěté…………………..Polygonum multiflorum
Rozchodnice růžová …………………..Rhodiola rosea
Vitánie snodárná………………………Withania somnifera
Ženšen americký………………………Panax quinquefolius
Źenšen pravý…………………………..Panax ginseng


Stres
 
Není stres jako stres. Je stres pozitivní a nutný, ten který nás již od pradávna udržuje v bdělosti, když je třeba, krátkodobě vyplavené stresové hormony tiší bolest, dodávají energii a pomáhají se vyrovnat se se změnami v okolním prostředí. Přínosný může být, ale jen ten stres, který netrvá dlouho a neopakuje se příliš často. V dnešní době jsme vystaveni vysokému tlaku na výkon, okolní svět se rychle mění, co je jasné dnes, je již zítra jinak a to vše působí negativně na psychiku, stresové hormony se vyplavují prakticky nepřetržitě a z akutního stresu se stává stres chronický, který neváhám nazvat tichým zabijákem.
Co se děje v našem těle při stresu (zjednodušeně) :
Bezprostředně po stresové události neutrony aktivují osu hypotalamus (podvěsek mozkový) – hypofýza – nadledvinky a sympatoadrenální systém, který vyloučí tzv. hormony stresové reakce. Pro eliminaci začne tělo spotřebovávat více energie a následně živin měněných na energii. Pokud stres trvá dlouho, energetické zásoby těla se vyčerpávají včetně zásob živin a dostavuje se v první fázi únava a následně může dojít i k závažným zdravotním potížím.
Stresory vyvolávají tzv. Alarmovou reakci: zvýší se koncentrace, činnost srdce, zrychlí se průtok krve, dýchání a následně spotřeba kyslíku, stoupne hladina cukru v krvi. Zpomalí se činnost trávicí soustavy a do krve se vylučují hormony adrenalin a noradrenalin. Při silných stresových reakcích klesá u mužů produkce spermií a přestávají růst vlasy, u žen klesá produkce pohlavních hormonů a zvyšuje se ukládání tuku.
Základní stresové hormony :
Kortizol alias Hydrokortizon: Hlavní stresový hormon je vylučován kůrou nadledvin bez ohledu na to, zda se jedná o stres psychický nebo fyzický (např. zranění). Způsobuje odbourání svalových proteinů a jejich přeměnu na aminokyseliny, které jsou v játrech použity k syntéze glukózy. Ta zvyšuje hladinu cukru v krvi a poskytuje cennou energii mozku na úkor ostatních tkání. Kortizol je dále zodpovědný za regulaci krevního tlaku a kardiovaskulárního systému a podporuje imunitní systém v reakci na infekce a záněty. Příliš mnoho kortizolu potlačuje imunitní funkce. Zvýšená hladina se projevuje: úzkostnými stavy, vysokým krevním tlakem, nerovnováhou pohlavních hormonů, obezitou, osteoporózou, inzulinovou rezistencí a nespavostí. Dobrá není ani nízká hladina, mezi její symptomy patří deprese, chronický únavový syndrom, nízký tlak, nespavost, chronická bolest ve svalech a měkkých tkáních kolem kloubů, předmenstruační syndrom a neplodnost u žen, impotenci u mužů.

Adrenalin alias Epinefrin:  Běžně se vyskytuje v těle v nepatrném množství. V reakci na stresový podnět, je vylučován kůrou nadledvin. Stimuluje srdeční činnost, podporuje přísun krve do mozku a svalů, zužuje krevní vlásečnice, zvyšuje krevní tlak, uvolňuje cukr uložený v játrech. Je zodpovědný za uvolnění svalů neovládaných vůlí a naopak za nepětí v jiných svalových skupinách.

Noradrenalin alias Norpinefrin: Chemicky je příbuzný adrenalinu. Pomáhá normálnímu krevnímu oběhu a zvyšuje krevní tlak. Je zodpovědný za přenos nervových impulsů.

Tyreotropní hormon: Je vylučován hypofýzou a je zodpovědný za stimulaci štítné žlázy k produkci hormonů trijodtyreninu  a tyroxinu ovlivňujících látkovou výměnu
Adaptogeny modulují a regulují využití kortizolu a tím pomáhají udržet zdravou stresovou reakci organismu a eliminovat negativní dopady nadměrné produkce kortizolu.


Imunita a stres
Imunitní systém zahrnuje síť specializovaných buněk, tkání a orgánů, jež chrání tělo před patogeny, jako jsou bakterie, viry, plísně či nádory. Patří sem např. lymfatické uzliny a cévy, kostní dřeň, slezina a brzlík. Normální fungování imunitního systému je životně důležité. Když napadnou tělo patogeny, normální imunitní systém reaguje zánětem, který spočívá ve zvýšení přísunu krve do oblasti infekce a předává pokyn bílým krvinkám ke zničení agresora.
Lymfocyty (bílé krvinky) se tvoří v lymfatických uzlinách, slezině, brzlíku a kostní dřeni.
B-lymfocyty zrají v kostní dřeni, zatímco T-lymfocyty zrají v brzlíku. Lymfocyty reagují na antigeny (škodliviny produkované patogeny) a uvolňují protilátky (proteiny), které se na ně váží a zamezují jim v poškozování těla.
Chronický stres potlačuje schopnosti imunitního systému. Na akutní stres reaguje neuroendokrinní soustava okamžitě, zatímco imunitní systém reaguje v horizontu hodin, proto, se tělo většinou dokáže s akutním stresem vyrovnat (vybalancovat hladinu hormonů) v krátkém čase a tak nedochází k nepříznivému ovlivňování imunitního systému. Naopak chronický stres imunitní systém poškozuje zásadně. Zvláště nadměrná produkce stresového hormonu kortizolu snižuje počet bílých krvinek. Na schopnost imunitního systému udržovat optimální hladinu aktivních NK-buněk (lymfocyty uzpůsobené k zabíjení mutantních si infikovaných buněk) má negativní vliv jakákoliv forma stresu. Stres může tyto buňky redukovat až na polovinu.
Adaptogeny pomáhají zvrátit úbytek NK-buněk , podporou jejich zvýšené produkce pomáhají imunitnímu systému a zvyšují celkovou odolnost těla i proti bakteriím a virům. Adaptogeny mají buď imunomodulační nebo imunostimulační účinky.
Imunomodulace znamená, že adaptogen imunitní systém reguluje a vyrovnává na optimální úroveň. Do této skupiny patří např. Bazalka posvátná, Eleuterokok ostnitý, Housenice čínská, Chebule srdčitá , Lékořice lysá, Leskokorka lesklá, Mumio, Ženšen americký a Ženšen pravý.
Imunostimulanty vybuzují aktivitu imunitního systému, ale postrádají schopnost vyrovnat neúměrně silnou imunitní odpověď. Mezi imunostimulanty patří Jiaogulan, Schizandra čínská, Parcha saflorová (Maral), Kustovnice čínská a Kozinec blanitý.
Při volbě podpory imunity je třeba brát na zřetel, že nejlepší je optimálně fungující imunitní systém. Přehnané imunitní reakce organismu jsou také nežádoucí, neboť mohou vést až k tzv. autoimunitním onemocněním. Výrazná stimulace imunitního systému by měla být nasazena krátkodobě a v oprávněných případech a rozhodně doplněna o imunomodulační prostředky.  Pro běžné posilování imunity je vhodná úprava životního stylu, pohyb, relaxace, otužování a zařazení bylin podporujících a modulujících imunitu. A imunostimulanty použít jako součást směsi na posílení synergického účinku.

         
 

1 komentář:

  1. Velice poučné,moc se mi články líbí.

    OdpovědětVymazat