Bez černý - Ochránce domu i imunity | exherbis.cz

(Sambucus nigra)

Jedná se o několik metrů vysoký keř až strom, rostoucí hojně na pustých místech, v křovinách, na mezích, po okrajích cest a lesů.

Má šedohnědou borku, bílou porézní dřeň, listy nepárově zpeřené, vstřícné, kopinaté, pilovité a většinou asymetrické. 

Bělavé květy ( známe jako kosmatice) uspořádané v plochých chocholičnatých, v průměru až 20 cm velkých, vrcholících, jsou aromatické, srostlé s pěti širokými cípy a žlutými prašníky

 

Plodenství je nicí s červenofialovými stopkami s tmavofialovými peckovicemi (obsahujícími 3 semena), zvanými bezinky. Bezinky se nesmí konzumovat syrové !

     

Pro léčebné využití se sbírá květ (Flos sambuci) nebo plody (Fructus sambuci),  Květy se sbírají za suchého počasí nejlépe před jejich úplným rozvitím. Suší se co možná nejrychleji ve stínu nebo za umělého sušení při teplotách do 40 °C, před úplným usušením se obvykle sdrhují, aby se zbavily silných stopek. Usušenou drogu je třeba chránit před vlhkostí, aby nezhnědla. 

Plody se sbírají za plné zralosti a suší se stejně jako květ.

Květ obsahuje glykosidy (např. rutin a sambunigrin), cholin, aminy, organické kyseliny, sacharidy, třísloviny, sliz, saponiny, trochu silice a jiné látky. V plodech jsou přítomny antokyanová barviva, organické kyseliny (např. kyselina jablečná, citronová, kozlíková, octová, vinná, propionová), cukr, třísloviny, silice, hořčiny, pentosan, tyrosin, vosk, guma, pryskyřice, vitaminy (hlavně A a B), silice aj.

Kůra a listy jsou jedovaté! Listy obsahují toxický glykosid sambucinigrin a alkaloid sambucin, v kůře jsou přítomny třísloviny, alkaloid a pryskyřice, jejíž působení je značně drastické. Otravy se projevují silným zvracením, průjmem, nechutenstvím a celkovou slabostí. Stejné příznaky se ale mohou objevit i při extrémním předávkování bezovými plody.

Květy působí potopudně, močopudně, snižují horečku a příznivě působí na cévní stěny. Podávají se proto zejména při nachlazení a při chorobách cév. Plody bezu působí analgeticky, osvědčily se zejména při migrénách, neuralgiích, při bolestech trojklaného nervu, páteře či kloubů (zde působí i protizánětlivě), příznivě působí i při křečích trávicího ústrojí a při nadýmání. 

Listy lze použít zevně ve formě zábalu např. při revmatismu, podle některých autorů působí i protinádorově na zevně přístupné nádory, kašovitý obklad z listů údajně dokáže "vytáhnout vodu z kolena",

    

Čaj z květů zvyšuje obranyschopnost organismu, pomáhá při nemocech z nachlazení, kašli a horečce, je močopudný, rozpouští hleny a podporuje pocení. Taktéž je vhodný při zánětech čelních dutin, senné rýmě a jiných alergiích. Je také dobrým nápojem pro děti trpící poruchou trávení mléka. Chlazený neslazený čaj z květů je výtečný při zažívacích potížích, plynatosti, nevolnosti a pomalém trávení, či nedostatečné činnosti žlučníku.
Koupel v odvaru z bezových květů uklidňuje nervy.
Bezinky by se měly užívat jen vařené či sušené. Čistí žaludek, povzbuzují střevo a ledviny. Šťáva z bobulí (tepelně upravená) zvyšuje imunitu organismu, posiluje při nemocech z nachlazení.

Existuje mnoho receptů pro úpravu květů a plodů na hranici mezi kulinářstvím a léčitelstvím (šťávy, džemy, likéry) kdy je možné čerpat léčivou sílu a zvyšovat obranyschopnost tím nejpřirozenějším způsobem tj. stravou.
Při oparu použijte šťávu přímo na puchýřky.
Sušenou bylinu můžete zakoupit zde:

Jeden z receptů na úpravu šťávy z plodů: čerstvou vymačkanou šťávu převařte, smíchejte v poměru 6:1 se 40% lihovinou (např. vodka), přidejte trochu kyseliny citrónové a 15 minut se sterilizuje - podává se pak 8 až 10 polévkových lžic denně po dobu 2 až 3 týdnů).





Zajímavosti: Staří Římané vyráběli z dutých bezových větví flétny zvané „Sambuctus“.

Na kříž, použitý k ukřižování Ježíše Nazaretského, prý bylo vybráno bezové dřevo.

Ve středověku se věřilo, že bezový keř má kouzelnou moc protože v něm sídlí duchové chránící keř i jeho okolí před zlem a dobytčím morem, z toho důvodu byl vysazován v blízkosti lidských obydlí a chlévů.

Na Slovensku je bezové dřevo významnou surovinou pro výrobu tradičních hudebních nástrojů – fujar a i na výrobu různých píšťalek.
V poslední době se ukazuje být dřevo bezu černého v našich končinách vhodné na výrobu hudebního nástroje didgeridoo, a to technologií klasického ručního vrtání

Šťáva lisovaná z plodů se používala na barvení látky, protože má intenzivní tmavočervenou barvu